pojďme se projít do času oranic
daleko ode zdí, daleko od hranic
hořícím nebem na bílém pobřeží
svobodní grošáci okolo poběží
(půjdeme já a tvoji bílí psi…)
nazí jak nevěsty, divocí ve víně
prostí jak Marie s beránkem na klíně
svlékni si šaty a až se otočíš
půjdu ti naproti, tvým srdcem proskočím
(budu to já a tvoji bílí psi…)
hezkýýýý !
přečetl-poslechl-napsal :
je to tak
já nota
Janota
20.09.2025 07:05:12 | proměnlivý nick
Děkuju! Oldřich mě strašlivě naštval jednou věcí - že umřel. Myslím, že fascinuje hodně lidí, co kdy vzali kytaru do ruky - a když to s ním zkusíš, zjistíš, že ta janotovská dikce je úplně přirozená. Jeden kamarád s kytarou, co si říká Tiché lodi, z něj hodně vychází. Mám s O.J. magický zážitek - dva roky zpátky jsem skoro umřel na zápal plic a pohrudnice, ve špitálu jsem podepsal reverz a chtěl to prožít doma. Když jsem se časem nějak zvednul, sedl jsem a zahrál si, jen tak, Bitvu na Tursku. Spustily se mi slzy,. otevřelo to strašně moc dveří. Tak jsem mu o tom napsal a pak jsme si několik mailů nádherně povídali. Byl to krásný člověk, čaroděj.
Díky a fajn den!
20.09.2025 08:55:55 | vrbák
Tý jo Františku.....hezky Ti to funguje jako celek.......rodí se z Tebe písničkář.....není nad to si napsat svůj text a sám se zhudebnit/úsměv/......jsi se vyvinul,když si vzpomenu,jak si se na začátku pokoušel/myslím to v dobrém/......je v tom něco syrově tklivého....ty podmezní proudy,všechny ty na sebe naskládané životní peripetie.......projeví se odžité a je úžasné,když se podaří nacházet a propojovat...
Mám prostě ráda i jinde onu "jednoduchost",jen autor a kytara nebo jiný nástroj....není co skrýt,schovat někdy v "hlomozu"kapely/samozřejmě nemám nic proti kapelám,taky si
některé ráda vychutnám/......ale to čisté písničkářství je o osobní výpovědi,o odvaze
odkrývat své nitro...buď subtilně naladit a vlastně tím hojit a probouzet city nebo vyburcovat ....tak ať se Ti dál v započatém daří.....Ji.
19.09.2025 20:42:27 | jitoush
Jity.... Co říct? Děkuju moc, potěšilo mě hodně tvoje psaní. Pomezní proudy, jo, to je moje :) Mám teď konečně kytaru, na kterou je vážně radost hrát, poprvý v životě jsem si něco takovýho koupil a společně srůstáme. Líbí se mi ta myšlenka kapela vs. jeden člověk. V telecím věku jsem kapelu měl a naše oblíbené bylo "zamaskuj to řevem" :D Rád na to vzpomínám, bylo to v tom něco skutečnýho.
Děkuju a klidné dny:)
20.09.2025 08:48:59 | vrbák
i hudební složka is good. hodně good...
19.09.2025 20:03:27 | JiSo
Děkuju... Potěšilo, zvlášť od chlapa, co má rád Knopflera :)
19.09.2025 20:16:16 | vrbák
tady ho mám uvedeného hlavně jako textaře, což si myslím, že je trestuhodně opomíjený, na to jak je dobrý. Ale Straits patří celkově do mé imaginární top10, možná spíš top5, kdybych ji byl nucený sestavovat... a to nechci :o)
19.09.2025 20:34:43 | JiSo
Teda... Miluju, když se tu v debatě pod básničkou otevře něco tak inspirativního, jako je to, že M. K. je skvělý básník - vůbec jsem to netušil a mám velkou chuť si ho přečíst. Znám ho jen s kytarou - čaroděj. Jo, těžko říct, jestli mám radši jeho nebo Gilmoura... Svých top pět bych sestavovat nechtěl, ale jsem si jistej, že by tam, hodně vysoko, byl Cave. Díky!
20.09.2025 08:41:47 | vrbák
...jako textař je totiž Knopf. úplně stejný, jako je kytarista a zpěvák - nádherně civilní.
Mezi ním a Gilm. bych volit nechtěl. Je pravda, že za své nejvíc hearbreaking sólo beru to v Comfort. Numb, ale Knopf. má zase riffy a Telegraph Road.:o)
A Kejváka mám rád od Let love in dále, předtím to nebyl zrovna můj šálek kávy/čaje. A zatímco u jiných interpretů desky z pozdějších období bývají už trochu...unavené:o), tak ano, bude to asi tím, že se na nich skladatelsky spojil s Ellisem, ale ty poslední dvě (tři?) jsou neskutečná pecka.
20.09.2025 16:55:28 | JiSo
No jasně, Telegraph road...! Mám rád i tu verzi od Druhý trávy, moc :)
Cavea miluju od jeho raný tvorby, ta poetika je mi strašně moc blízká. A poslední album je velký luxus, je radost sledovat, kam se ten chlapík vyvinul už od doby, kdy rozbil hlavu šutrem holce jménem Elisa Day.
Díky!
20.09.2025 18:45:10 | vrbák