Pouštím tě po vodě

Máš tvar letce
A já tvar poety
Co píše po zdech
Své autoterapeutické pamflety

Máš obrys dobrodruha
A dnes už vím
Že sice mohlo to být jinak,
Ale nakonec jsem vždy byla ta druhá.

Pořád mě vábí punker v tobě.
Pořád si pamatuju, jak si naše těla,
- Jako by se odjakživa znala,
Jak si rozuměla.
I po takové době.

Pouštím teď po vodě
Papírové loďky
Co mohlo být a Co už pro mě není.
Odplouvají

- letec, punker i dobrodruh
Do smířeného
Nikdynezapomnění.