souhvězdí s komforty instantních krás

chodíme okolo vtipné kaše
a pak žijeme ze zdvořilostních frází
u svých psychologů

nevíš kde je horká sůl?

sakra

myslel jsem vážně hořká

až půjdu se svým ledovým jazykem
posypu cesty
žloutnoucím podzimům věčnosti
a obléknu si černý háv

žes chtěla zas rozehrát zelené listy

ptám se stěn ve studené kuchyni
a malba let pláče nad mou samotou

.

ne nehneme se z místa ve svých sklepech
zaplněných nostalgickými pneumatikami

kočárky
které je nám líto opustit
jak zapomenutá povidla která vydrží snad i sto let!

někde tu přece musí být vteřinová lepidla

jaro
duše a kola
boby i sáňky

jen zaprášená almara na svatební šaty v momentu
kdy jsi stále otáčela imitaci přesýpacích hodin v hotelu

že jsme radši neholdovali slivovici

bylo by po problémech nad tabulkami tvé excelové stránky?

myš by měla šipku

a lásku bych nevyměnil za sklenku jak skleněnou celu?

…

tak si hochu ten kostel s kabelkami a parfémy
pro nadějné hostesky ve tvém srdci rozvaž
a potom tu svou modlitbu
udělej v modru

slečna v připité náladě sluncí jen korzuje na druhý chodník

a ty si budeš myslet že jsi ten jediný který zahlédl mávajícího anděla


jakýsi svobodný bezdomovec už spí u plechové boudy ve sněhu
stará bába loví v jeho kapse

někde přeci musí mít poslední cigaretu


to se nám nestane

takže madam okamžiků
do kterého zvěstování smí vás hvězdář doprovodit?

toho s kožichy v centru
kde velké věže mají nápisy
život*