Ve stínu tvojí krásy
temná je slunce zář,
hladím tvé plavé vlasy,
zas kladu na oltář
lásky své srdce čisté
jak krůpěj křišťálu
a volám: Lidé, vizte:
Jak kousky opálu
jsou oči mojí milé,
rty její - racků pár,
který se pošetile
do růží oblékal.
Z úst jejích chór andělů
jako by zazníval,
za svědky sobě beru
já holoubátek pár,
jež pod doteky mými
sladce se chvějí jen,
polibky vášnivými
přiznávám: Ztracen jsem!