Popel naděje

To, co k tobě cítím, mě zevnitř užírá.
Červený plamen se o mně otírá.
Své city vyznat bych ti chtěla,
vzdaluješ se víc, než bys měla.

Nespočet nocí jsem o tobě snila,
slzy z očí setřít nestačila.
Budoucnost jsem si vysnila,
ale žít jsem jí nestihla.

Byla jsi tu, však ne pro mě.
Co víc bolelo než tohle?
Čas s tebou plynul rychle,
než jsem se otočila byla si vedle.

Ztrácím veškerou naději
a utápím se v beznaději.
Vím, že nikdy má nebudeš.
Tak běž ať tu se mnou nezkejsneš.

Kdyby jses chtěla vrátit,
já ti navždy budu patřit.
Jen chci abys na paměti měla,
že já tu pro tebe vždy byla.