Osud

Sám v trpké mlze zapomnění
Obraz bez děje a věčného snění

Skládám střípky svého života
Analogie nedokonalého robota

Čekal jsem na tvůj příchod mnoho let
To jen ty tvoříš můj dokonalý svět

Jsi krásná, až tají se dech
Líbat tě a něžně položit na jemný mech

Kniha psaná vzácným to brkem
Vše započít pod nejkrásnějším smrkem

Lásko mého temného osudu
Snad tu vedle tebe ještě chvíli pobudu.