Anotace: Někdy je to i tak.
Válečné úsilí v každé místnosti,
v kuchyni granátem je talíř,
televize důvod k rozepři,
v chodbě na dlaň tvou jsem nalít.
Jen postel stává se územím nikoho
když zády k sobě ležíme, oba dva,
je to k pláči, ale je to tak,
a vzpomínáme na dobu, kdy bojiště bylo naopak.
15.05.2007 17:50:00 gallatea
Na pár riadkoch zhrnutá poetika vztahu obrátená naruby...achjo, keby to dopadlo obcas aj inak, nebolo by natom svete zle,hm? hezká a až mrazivo pravdivá básnicka. a vdaka za návštevu u mna a komentíky :-) cítal si jednu z mojich prvotiniek, publikovala som to v prevrátenom poradí :-)
22.04.2007 23:30:00 Juhunka
Jak pravdivé a smutné ty sociální vzorce jsou! Ale na druhou stranu tak smutné to zas není!
21.04.2007 23:01:00 Lorellin
naivita vpřed.., je nebezpečné být mladý.., třeba to tak nedopadne...:-)
20.04.2007 18:41:00 Liv
To je divné, že po určité době to tak končí...Ještě, že se můžeme vzájemně "potěšit" cizím neštěstím. Velmi výstižné, velmi dobré.
20.04.2007 17:09:00 uživatel smazán
Nechci rozepře ,nechci sny.