Návštěvnost
Válečné území
Válečné území
Anotace: Někdy je to i tak.
v kuchyni granátem je talíř,
televize důvod k rozepři,
v chodbě na dlaň tvou jsem nalít.
Jen postel stává se územím nikoho
když zády k sobě ležíme, oba dva,
je to k pláči, ale je to tak,
a vzpomínáme na dobu, kdy bojiště bylo naopak.
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
TiskPravdivé a dobře popsané.
11.07.2007 08:47:00 | Marfuša
Na pár riadkoch zhrnutá poetika vztahu obrátená naruby...achjo, keby to dopadlo obcas aj inak, nebolo by natom svete zle,hm? hezká a až mrazivo pravdivá básnicka. a vdaka za návštevu u mna a komentíky :-) cítal si jednu z mojich prvotiniek, publikovala som to v prevrátenom poradí :-)
15.05.2007 17:50:00 | gallatea
Jak pravdivé a smutné ty sociální vzorce jsou! Ale na druhou stranu tak smutné to zas není!
22.04.2007 23:30:00 | Juhunka
naivita vpřed.., je nebezpečné být mladý.., třeba to tak nedopadne...:-)
21.04.2007 23:01:00 | Lorellin
To je smutné.... ale je to tak....budiž ti útěchou že v tom nejsi sám...
20.04.2007 19:01:00 | Čekanka
To je divné, že po určité době to tak končí...Ještě, že se můžeme vzájemně "potěšit" cizím neštěstím. Velmi výstižné, velmi dobré.
20.04.2007 18:41:00 | Liv
Vždyť postel je klid zbraní a mír,ne?Nebo bývala.
20.04.2007 17:37:00 | s.e.n
Nechci rozepře ,nechci sny.
20.04.2007 17:09:00 | Vivi.~2
Perfektní - úplně ony scény vidím!
A cítím za zády ten chlad ...
20.04.2007 17:04:00 | Judita
Je skvělá:o)...jak jsou si naše pocity podobné...
20.04.2007 17:03:00 | Severka