/r/uměn(n)á

Položená naznak

v oceánu něžnosti,

kde svými prsty

měníš mě na vodoznak

 

ve věčném sepjetí

nebes a dobré země

pokojně se rozplývám,

ty však na mě ulpíváš

 

svou esencí i pohledem

a mé části, ztracená káčátka,

přivádíš zpátky

do své náruče,

 

kde spočinu ti

jako kámen vhozený do tůňky;

laskavě se staráš

o maličkosti

 

roztávám

a stávám se

tvárnější

 

...a tak Brunelleschi stvořil sochu ženy

a byl z ní unešený