vyoraný

těšícím otužilcům začíná lázeňská sezóna
rostou z vody
mají malinkatý paprsek
že o skoku
by mohla být řeč až v mrazu ...

tak i já čekám na překvapení u okna

na rozdíl od rampouchů
které budou tát v polštářích prosincových manželek

vlním se v rytmu nálad

pozoruji stříbrnou mlhu s večerem

ale ty se mne bojíš dotknout
protože jsem had

*

u mne doma kde srdce píše o máji už je chlad

proto se nediv

nemám ji

a hlína mi nechá myš
a budu snad tvůj tanečník?

vždyť víš
mám kosti ...

v každé patě sedm šroubů
a chodím jak hranatý chlap
že ležel jsem v truhle?

že sobě připomínám čím dál víc básnivého troubu

tak jaký poklad?