Láska

Když svým zrakem se dívá, svět kolem zpomalí.
Pohledem čas ukrývá, řasy jí tiše halí.
V pohledu zní jemná, tichá melodie,
Hleď do středu, v srdci hraje symfonie.
Ten pohled, co tě mění, je jako světlo ve tmě.
V něm mizí všechna zranění, a zní jen láska,
v tobě, ve mně, v nás všech.

Láska není slovo – je to ticho, je to hlas,
je to dotek, co zůstává, i když odejde zas.
Je to světlo v dešti, je to v bouři klid,
jsi to ty – tvůj smích, co chci navždy mít.

Když vzdálí se na chvíli, svět ztratí barvy tón,
v duši zní jen ozvěny – jak vypnutý mikrofon.
Ale když se vrátí, všechno znovu ožívá –
její láska léčí víc než slova, víc než síla.

Láska není slovo – je to ticho mezi nádechy,
je to dotek, co zůstává, i když odejdeš.
Je to světlo v dešti, je to klid v bouři,
láska pojí ty, co srdce odváží se otevřít.

Mivo 22.8.2025

Odkaz na zhudebnění textu za použití moderních technologií a AI: