GRATIFICATIO...
GRATIFICATIO...
zbude v ní bílo po labutích křídlech
krajina míru, řeka vděčnosti
i když je někdy sama – na mučidlech
tvá duše, odraz mojí věčnosti
přeci zas ráno vyšla nad kostelem
po tom, co spala v dávném bezčasí
doma je tam, kdo ti rozestele –
kde jsi tak dlouho, čekal jsi?
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
silná báseň
čtu ji po několikáté a pokaždý, fakt po každý, cítím prolnutí, mísení bez ztráty vlastní podstaty...tahle báseň mi udělala obrovskou radost:-)*
11.01.2026 19:49:28 | cappuccinogirl
....V siluetách se dá někdy číst......ve Světle.......když se odpoutají od bolesti a svítí ve stopách......Ji.
11.01.2026 19:20:06 | jitoush