Živoucí

Jako živoucí báseň

pulzuje

dovnitř a ven

jako píseň

těsně před napsáním

když v dálce zaslechneš ozvěny

cinkání do žeber

příliš křehká na to

aby mohla nést

tíhu vyřčeného

nesnažit se ji sevřít

nezahnat múzy spát

do hloubek pod pokrývku mechů

víš

ten okamžik

rozbřesku rodícího se mezi mraky

kdy se láska může

sama dít