co na srdci máš

to není mák
a v něm letadlo
ale mé srdce
co z výšin dopadlo

na lady beznaděje

šeptal jsem

vlčí bejbi
znáš transparenty intimit

že se náš plamének chvěje

a zrychlený tep v zimě utichá

myslel jsem
to chce klid
dnes nepřijde tma na most do ztracena
předtucha
která tě posadí do vlaku za úsvitem beze jména

...

kéž by noc ještě nekončila
tvým tichým pláčem

jitrem

že usnul jsem
bez hvězd unaven

…


hvězdář?

pominul jak stánky u vlakáče
kde jsi prodávala anonymní obrazy

prý voda voděnka i krusty rozrazí

leč úporný únor mezi námi vládl arkticky


a naše láska?

schovaná do hesel pro sezamy


jak růžová polární záře

zmizela

jak tváře
nachové pro zítřky
kdy nosíš tmavou rtěnku
a béžový pršiplášť

kde sám budu v mrazivém čekání
jestli vůbec někdy
poznám to okřání

že ráda mě přivítáš a dáš ...