Co jsi pryč

Co jsi pryč, 
slunce nesvítí už stejně, 
ztratila jsem od radosti klíč, 
stíny nocí znám teď věrně.

Každý další den, 
vyslovuji přání, 
ať už nechybí mi ten,
jenž ztratil se mi v dáli.

I když jsi pryč,
Měsíc dál na nebi se třpytí,
teď skrývat mně už nemusíš,
lehčí tak bude naše bytí.

Každý další den, 
vyslovuji přání, 
ať už nechybí mi ten,
jenž vrátil se zpět za ní.

Co jsi pryč, 
vítr odvál příchuť vášně,
i kouzlo těch chvil čarovných,
kdy myslel jsi to vážně.

A tak každý další den,
vyslovuji přání, 
ať už nechybí mi ten,
s nímž skutečné bylo milování.

Už jsi pryč,
a s Tebou i strach z odloučení,
nebudu se více bát,
že se Tvé sliby v slzy změní.

Každý další den, 
vyslovuji přání,
ať už nechybí mi ten,
jenž slzy do očí mi vhání.

Dávno jsi pryč,
a já stále tiše doufám,
že u dvěří se objevíš,
ale přát si to netroufám.

A v jeden všední den,
tu před dveřmi stojíš,
chceš být se mnou jen,
že pozdě je se bojíš. 

Už je to pryč,
v minulosti slzy necháváme,
my víme, že jsme míň než dva,
s tím novou knihu otvíráme.

A tak každý další den,
děkujeme Bohu,
že splnil se náš sen
a můžeme být spolu...