POJĎ...

Přestože bohům stále oheň kradu,

nemusím si tě zasloužit.

Pojď, projdeme se na zahradu,

nevím, jak dlouho ještě žít -

a přitom toužím aspoň jednou

vidět tě chvět se v předjaří,

když tvoje sukně víčka zvednou

višňovým sadům ve tváři.