SRDCE POVYSKOČILO

Srdce povyskočilo
a nitrem pookřálo
tam za jezem, kde námluvy rozrážejí hladiny
do modravo zabělených oblak
co spustí déšť zlata štěstí
na ty dvě hrdlice jež se milují
v nekonečných rán i večernic
je pojí plamen vzatý
v jejich zrcadlení.


Toť v peřinách polibky hladí
ten ztichající vřelý dech
z hloubení melodie
se vysloví dokořán jménem láska
promlouvajíc ke hvězdám
to krásné vznícení z krás
v příštím nevysvobozeném
světo-květu parfumu
a vlajíc a vlajíc k snům zástupů.


Patříš-li k mému světlu
patřím i já v tom tvém
tak stoupáme
a dál již už nehledej
zaprosím tě má
nehledej.