Anotace: I takto končí láska, obzvlášť ta podvedená. Odpusť!
Černá nebo bílá,
duše se ve mě vzpírá.
Obě barvy ve mě víří,
vina k srdci rychle míří.
Rozbité krásné přání,
zastaveno v slibném zrání.
Každá růže uvadla,
boříce se do ní kusadla.
Černá nebo bílá,
duše do zrcadla zírá.
Propadám se v temnotu,
nevyhnutelnou nahotu.
Jsem slabší než-li vánek,
Vina, ta vzala mi i spánek.
Pohlédni do mých očí,
vše se kolem děsně točí.
Zahradu jsi mi věnoval
a věrně srdcem miloval.
Nyní je to pouhý sen,
noční můra v čirý den.
Čekám na svůj trest,
tvou velkou tvrdou pěst.
Zaboř do mne dýku kálí,
napuštěnou ciankály.
Zas další báseň napsána,
z níž padá na mne spleen...
Proč smutná je tak Rhiana?
To ztěží vytuším...
Jak mohl bych Tě potěšit,
Tvé duši vrátit smích,
když sám hledám důvod proč žít
v hodinách nejbližších?
Chladný večerní vánek věje,
navzdory všemu vím:
Po noci plné beznaděje
že zas se probudím!
Po verších " depce na míru"
dopřej si svého klystýru,
ať tělo jedů zbavené
se k nové naději zas pne!
Tak jsem zas spáchal několik komentářů,ale konto mých děl zůstalo nezměněno!Je zajímavé,jak rychle dokážu veršovat v komentářích.Omezuje mne jedině rychlost mých datlujících prstů!
06.05.2007 21:18:00 | Kozoroh 1
Pěkně a trefně napsané...věčný koloběh prolínání se usudů a trest za ně!
Rozdělili světy na dva póly
...ten hraje dobře
a ten špatně svoji roli,
jsou na to školy. /Indy04/
05.05.2007 16:25:00 | Viki C.