Nebudeš se bát

Že svůj jsi opustila hrad
a světa odhaluješ taje,
to Dětství prchá bez náhrad
kdy bezstarostnost jen si hraje
Teď k životu hleď přes okraje
svých otevřených okenic,
na z čítanek si vpomeň báje
- nebudeš se bát vlka nic

Že lásky spatřila jsi chrám,
i brána se ti otevřela
a navzdory všem přísahám
touha přemohla tě smělá
náhle již nejsi osamělá
to provází tě půlměcíc,
když stíny stírá s tvého čela
- nebudeš se bát vlka nic

Že mlsné vlk si brousí zuby,
vždyť klopýtá, dech se mu krátí
a cizím peřím jen se chlubí
když do těsných se vecpal katí
Ať pomohou mu všichni svatí
jak vzrušením mu rudne líc,
jen klid, nic ve zlé se neobrátí
- nebudeš se bát vlka nic

Že s hrdostí a mládí pýchou
v nadhledu jak na pavlači
vzpomínku věnuješ tichou..
i vlka přiměje to k pláči
Jak kytka zvadlá v květináči
je vášeň, ten roj létavic,
ty však víš už o co kráčí
- nebudeš se bát vlka nic