Při úplňku v nočním zátiší
jsou předměty jak živé
když se vše kolem utiší
už není nic jak dříve
Při úplňku ti luna vybělí
všechny kouty maličkého pokoje
ač manželé na veselce chyběli
halí měsíček stíny do závoje
Při úplňku v nočním zátiší
kam pohne se ta bílá záře
to měsíc ani hvězdy neslyší
jen ty spíš zanořená do polštáře