Zámecká víla

Anotace: život není lehký, je krutý a těžký...člověk si uvědomuje...až časem...že možná víc si od toho slibuje a sám nedává nic...a pak se diví, že už je pryč...a slepit se už nedá nic...když není vlastně co slepit...

Uprostřed zámecké zahrady,
sedí tiše zasněná,
ze stromové ohrady,
je pláč a úzkost patrná.

Patřilo ji nebe, patřil ji svět,
měla to co jí mohla každý závidět,
lehkovážně a ztřeštěně jednala,
ztratila to co pozdě poznala.

Hledala vílu, hledala víc,
ztratila sebe a neví co říct...

Marně se ptá proč pozdě přichází,
to co jiní na začátku nachází.

V slzavém království čeká dál,
touží aby to byl jen sen co se jí zdál.
Pravda je krutá, když neví co chtít,
chtěla být láskou a sama ji mít...