Touha, naděje, láska...

Touha, naděje, láska...

Anotace: Asi Vám přijde moje zařazení zvláštní.. ale prostě život se k ní hodí nejvíce.. není to ani láska jako taková ani štěstí jako takové.. je to směska.. :))

Kráčím po schodech do výšin
Pod křídly lásky na vrchol se plížím
Na vrcholu čeká světlo jménem naděje
Mladý muž se na mne zářivě usměje

Nabízí mi ruku a já přijímám
Jeho hřejivé tělo s láskou objímám
Proč jen si tak daleko, milý, proč?
Láska je bláznivá jak roztočený kolotoč

Když tu nejsi padá na mne smutek
V rukou mi uvadá růžový kvítek
Toužím Tě políbit, obejmout, pohladit
Doufám, že Tvé srdce nedokáže mě zradit

Duše má touží po Tvém doteku
Z osidel citu není útěku
Vlčku, neopouštěj mě dnes ani zítra
Snad dočkám se s tebou dalšího jitra

Navždy jen pro Tebe píši tyto řádky
Pergamen je však pro slova, city příliš krátký
Autor Santinan Black, 16.06.2007
Přečteno 270x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře

Víc se naplní až v objetí...

18.07.2007 11:12:00 | Bíša

myslenka i tema jsou dobre, jest trochu to provedeni a bude to super :)

22.06.2007 19:28:00 | Maxwell z Keldu

Moc pěkná... souhlasím, že mnohdy nestačí jedna báseň na vyjádření všech citů... líbí se mi, jak jsi začala psát básně... nevím jestli se mi to zdá, nebo ne... ale přijde mi, jako byses dosti polepšila... =)...

17.06.2007 17:48:00 | Miro Sparkus

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí