Jedno, dvě slova jako zlom náhlý,
hřejivá jistota a najednou je člověk nahý,
opakování chyb pořád těch samých,
pak sprška slov vyčítavých, vlahých.
To jsou trápení srdcí starých i mladých.
Jistota zemí otřese a rázem zmizí,
srdce milované je rázem jako cizí.
Zleva, zprava, zavřená brána,
rozum velí dočkat rána,
ale srdce plné nešťastných vizí
kde má pána?
Je to docela dobrý, jen bych se nebála jít si do toho víc po hlavě.... nebo naopak vypnout hlavu a psát srdcem... je cejtit, že to tam máš!
25.06.2007 18:46:00 | Hannazka