Vidíš smysl?
Vidím.
A co mysl?
Dobrý...
Jsem z tebe nervozní víš?
Vím.
V noci se ptám spíš?
Tím mě vždycky vzbudíš...
Občas bych potřebovala být sama.
Klidně,ale se mnou.
A co černá jáma?
Ta je černá.
Kdo si?
Někdo v někom.
Co si?
Něco v něčem.
Aha a stejnak nechápu..
A cítíš?
Cítím...
Tak to je dobrý...
nevím proč,ale chtělo se mi plakat...řeknu ti to asi tak...ty píšeš s jiným citem než ostatní...tvoje básničky jsou takové neobroušené a mají ostré hrany,ale je v nich neskutečné množství něhy...a to se cení....jen tak dál
19.07.2007 12:27:00 | ztracená