Když přilétá smrt
uprostřed noci-
přilétá vždy sama
Je to jen vlání smutných
černých křídel
Na hradních hodinách
zastaví se hřídel,
která procházela časem a otáčela ručičkama...
Nikdo si nevšimne jejího letu
Kapičky krve na jejím retu
seschnou v kamínky
u cesty
Smrt všechno semele
a změní na vzpomínky
i štěstí...
Její pohled žhne
tmou neprůhlednou
Když je noc a tma
smrt mávne jenom jednou...
Když přilétá smrt
uprostřed dne,
bere si s sebou diváky
a protahuje představení
-hraje si na spravedlivou
-ta svině...
a když si k tomu pustíš tak jako já Sarajevo od Nohavici.... tak tak... nemám slov...
03.08.2007 07:48:00 | prostějanek
Tomáši, ta je opravdu hodně silná... Moc se mi líbí.
23.07.2007 18:56:00 | Ludmila Ježová
Klóbrc dolů a potlesk. Líbí!
I když smrt je jen vykonavatelem..myslím, že nemá až tak volné ruce. I za nocí temných však se smrtelnými žertuje...
23.07.2007 17:38:00 | Navire
..děvka
..myslím na ten příběh od Bradburyho...o staré smrti...když ji vystřídá mladší...kolik klásků setne omylem...?
23.07.2007 13:33:00 | Žqáry