dívka v bílém šatu,
dívka jako anděl,
neznajíce strachu.
dívka, jež čistotou září,
dívka, která je v každém snáři.
dívka z nejkrásnějších snů,
jež nás láskou popohání
do těžkých dnů.
je jen výplod naší mysli.
nikdy ji nikdo neviděl,
pouze o ní snil,
jinak by o ní ani nevěděl.
s příchodem noci,
jakmile ulehnu,
ten uklidňující hlas zaslechnu.
už dobu dlouhou
chci být jejím sluhou.
už jen promluvit,
a bude má.
bohužel není.
musel jsem se probudit,
ukončit své snění.
...ta andělská dívka zmizela
:(
dobrý myšlenky...hezky jsem si to představovala..
nějaky mouchy tam jsou...ale jenom prcci...
jo..a není nad submisivitu:P:D
;)dobrá práce:)
27.07.2007 15:07:00 | Lizzzie