Strážní andělé z kalných dálek zapomění
Strážní andělé z kalných dálek zapomění
Anotace: radši se neopíjet něčí krásou krása ta vždycky bolí
Když jsem plula na nebi v kalužích pobledlého žalu a hvězdy se mi zaryly hluboko do dlaní
stále tam hoří ta unikátní vzpomínka
Goghovy zrzavé slunečnice
co na plátně koketovala s měsícem když opustil
slibnou kariéru vrátného z lihovaru
a dal se na ženský a na chlast
a potkala jsem tě už v kolikátým baru
bylo docela pozdě mraky mi usínaly v očích
alkohol balil na lacinný verše
zoufalky a záškolačky
Nikdy jsi neměl rád holky co se opily až do němoty
své duše
pod obraz výkřiků dusného smutku
a nevěděly o sobě
jak mávaly doztracena
na vlaky co převáží déšť
a jejich jména
Musí to být sakra těžký dělat básníkům
STRÁŽNÝHO ANDĚLA
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
... nepíšeš nesmyslně a má smysl si tě číst, drahá smyslná:-)
s tím Hrabětem je to možné, asi mě ovlivnil, jen si to při psaní sama neuvědomuju. jeho básně byly první, které mě oslovily, a i když čtu i jiné autory, Hrabě... ten pro mě asi vždycky zůstane něčím jiným. ... jestli chápeš:-)
29.07.2007 21:43:00 | Mango-Holka
nová jasmin, v každé další sklence..člověk se musí až otřást jak to "píše"
29.07.2007 12:38:00 | Art Brasi
