Zlatá rybka

Možná sis myslel, že plním přání
nebo ses cítil prostě sám,
když chtěl ses mě dotknout přes sklo dlaní
.. jak dobře si na to vzpomínám.

Plavala jsem k Tvému pohlazení,
a to sklo chtěla rozbít tělem svým,
cítit Tvou kůži a cítit i chvění
- cítit vše, co přes něj necítím.

Asi jsi věřil, že svět z vody,
je to nejvíc, cos mi mohl dát,
avšak osamělá, bez svobody
.. tak nedá se žít - jen přežívat.

Možná dnes chceš splnit mé přání
nebo se cítíš zase sám,
poprvé usínám na Tvé dlani
..poprvé štěstím umírám.