Kdyby to o ní básník řekl
tak bych se jenom smutně smála .
Láska , že vydrží tak dlouho čekat ?
Byla jsem jenom holka malá
a on kluk , co mámy se jen drží za ruku .
A ty mamky si o tom povídaly ,
jen my slova nenašli
i když už dávno nebyli jsme malí .
Jen málo věřím na osud
na bledých fotkách ze základky
jsi vždycky za mnou , krůček zpátky .
Ten krok , ten malý krůček stačil !
Má ruka na tvou čekala .
Čas z mnoha pohárů se napil
nebyly všechny naplněny vínem
mnoho z nich hořce chutnalo .
Prý se čas nedá vrátit zpátky
nevím , však jen ať běží dál .
Tys podal mně svou ruku
a v ní pohár sladký .
Je zbytečné teď ptát se :
Je to osud ?
A nebo čas půl století stál ?
Tvá báseň mě naplnila smutkem z mé nenaplněné,celoživotní lásky.
A věříš,že i v mém věku stále věřím a doufám?
02.05.2008 11:58:00 | čertíček
na některé okamžiky stojí za to zaspat čas...jsou v nás,čisté a křehké ve své nekonečnosti.Nádherná básnička.K.
23.08.2007 13:00:00 | laura3
Je to vskutku krásná báseň, která má hloubku
prožitého a prožívaného citu a pro moji generaci
vzkaz: nikdy není pozdě, láska kvete v každém věku,
jen se jí musí šance dát,
je třeba hledat, pak ji najdeš,
umět ji pozvat, přivítat.
06.08.2007 08:48:00 | Beáta
To je tak krásně pravdivý. Tak lehce se to čte atakovou hloubku to má v sobě.
03.08.2007 17:20:00 | Lucie Teru