Znovu probuzen

křičím:
Zvrácený svět!
Zahalen do nebarevného šátku
vidím
Zmateně.
Zrak mi říká
prapodivná slova:
jestli, měl bys,
téměř, kdosi,
vprostřed já a
Zúčtování.
Zítra bude téměř stejné jako včera
a podobné jako dnes.
Zvrhlé časy!
Zvony někde bijí cosi
a já
polykám přeceněné
Zkušenosti.
Zapomínám.
všichni jsme
Zloději
vlastního vědomí.
Zrušme své osudy!
noví, noví, noví
a přitom
Zcela
Ztraceni.