Někdo s ním hraje představení,
jedno dějství, i několik…
za oponou své zákulisí,
před ní obr či permoník…
Další s ním rozehrává šachy,
tah koněm, královnou, věží...
váhavý, nikdy uspěchaný,
jen svým rozumem soutěží…
Mně chybí paměť na scénáře
a moudrost, často chybuji…
proto vyhloubím v zemi důlek,
pár skleněnek připravuji…
Své bohatství mám komplet v hrsti,
hrát můžu v lese, na lukách…
jednou mám já, pak zas on štěstí
a v kapse… skrytá záruka…
I my kluci z "Uličky"
čutali jsme kuličky
vypoštěli draky,
soutěžili s mraky.
Z kuliček je dávno hlína,
jen vzpomínka nevzpomíná,
kam zmizely z draků hůlky
ba i od provázků špulky...
16.08.2007 15:32:00 | zzlatý
Byla to taková maličká duhová kulička...
(po té jsem vždycky toužila, Života hrou...)
09.08.2007 13:37:00 | Rybí_kost
Zrovna jsem na Tebe, sestřičko, myslela a šla se k Tobě podívat... a tu - hnedle nová básnička :-) Ale mám milión otazníků, prosím, písni mejlíka :-*
08.08.2007 08:45:00 | Levandule