Návštěvnost
DEPRESE
DEPRESE
Anotace: Toto jsem napsala když jsem jela ve tři ráno do práce.
Snad je to jen zdání,
že život kol mne jen proplouvá.
Mé netušené přání,
skrz činy tiše promlouvá.
Zdá se svět,
jako řeka tekoucí.
Kdy přestanu se chvět
a proč je vše tak matoucí?
Já jako kámen,
řeka mne omývá.
Zhasl ten plamen,
sníh na mne vzpomíná.
Tiše se nudím,
žiju jen z nutnosti.
Ráno se vzbudím,
duše plna lítosti.
že život kol mne jen proplouvá.
Mé netušené přání,
skrz činy tiše promlouvá.
Zdá se svět,
jako řeka tekoucí.
Kdy přestanu se chvět
a proč je vše tak matoucí?
Já jako kámen,
řeka mne omývá.
Zhasl ten plamen,
sníh na mne vzpomíná.
Tiše se nudím,
žiju jen z nutnosti.
Ráno se vzbudím,
duše plna lítosti.
Autor Rhiana E. Nebresk, 08.08.2007
Přečteno 286x
Tipy 2
Poslední tipující: Zahir
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Ráno se budím, duše plná nutnosti.
Akorát to vstávání je jen ke zlosti.
13.08.2007 14:09:00 | jehlaspichlas
Co se zdá je sen,
i když smutný dost,
rozhlédni se jen
a sobě pro radost
věnuj si malý dar,
byť malou procházku,
a netahej si dál
žal svůj na provázku!
Tu šnůrku přestřihni,
zapomeň na smutky,
ty tam jsou trable Tvý,
je čas žít krásné sny!
Tak hlavu vzhůru!
Svlékni smutek jak hadí kůži
a zas se proměň v dívku růži,
ať muži zas po Tobě šílí!
Snad jeden z nich Ti bude milý...
Mirek;oD
10.08.2007 11:39:00 | Kozoroh 1