Jsem tak sám jako kůl v plotě,
klube se mi díra v botě.
Nevím co s tím dělat mám,
já se na to podívám.
Důvodů je mnohem víc,
klepu je jak z nohavic.
Všechny plácám dohromady,
zmatek, zmatek už je tady.
Na nic se ho netážu,
já mu ale ukážu!
Jak s ním rychle zatočím,
do sněhu ho namočím.
Nechám ho tam zmrazit,
při oblevě zkazit.
Pak ho hodím do koše,
kde mě zmatek nekouše.
Zašiju si díru v botě,
nebudu jak ten kůl v plotě.
Vyhrnu si rukávy,
pak si lehnu do trávy.
jé...to mě rozesmálo..díky ti:-)
já už tě přivítala:-D
hezký den
13.08.2007 15:09:00 | Lisa Kloboučková
Hoď starosti za hlavu.. :-)
Ahoj,vítej na Literu! S pozdravem Chancer
13.08.2007 14:44:00 | Chancer
Ahoj, líbí se mi, že Tvoje báseň je optimistická, ale upřimně řečeno ty verše jsou malinko kostrbaté :o)) tak radši hodnocení nebudu psát, abych Tě hned ze začátku neodradila...
Jinak - vítej na Literu!
13.08.2007 13:40:00 | Hannazka