Štastný konec

Bez jména,
jenž neznám,
se toulám,
celým velkým světem,

zde jeden je plný barev,
slastí života,
druhý mrtvý barev dvou,
bílé a černé,

kdo mě osvobodí,
abych byl jen na jedné straně barikády,
kdy již nebudu stínem,
jako nyní sem,

samotné smrti,
se vyzpovídám,
ze své duše,
co jsem kdy spáchal,
komu sem ublížil,
jaké lidi sem miloval,
a radoval se z malých a velkých radostí života,

až projdu ohněm a ledem,
promluvím si se smrtí,
o životě a zemřu v zahradě květin,
s úsměvem na tváři.