V předaleké zemi
žil rybář.
Anebo možná ne
- nezajímám se o rybáře -
mým nosníkem jsou slova
nakladená do překližky
dvou zatopených pokojů
- horní a dolní komory -
kostlivci v komodách
dodávají lesk mému rádobyžití
zlatou nití
- ariadnina síť -
pletu svoje pletky
v barvách Vatikánu.
k ránu dochází mi dech
/a paprsek dne zhatí/
doušek umírání
na dlaních zlých laní
- jen jednu malou arabesku -
nechte mne ještě dožít!
prosím
pana na břehu řeky
co loví moje dny a vteřiny
pane
v předaleké zemi
vždyť tmami všemi
pronikne světlo nakonec...