V paprscích
měsíčního svitu,
tancují v trávě,
plné rosy.
Nad ránem,
v šatech
ušitých z pavučin.
Já znám je dobře,
vždyť i pro mě
tancovali.
Za nocí měsíčních.
Říkám vám,
jsou to víly,
ty pravé,
od Mattela.
...přicházejícím ránem ztrácejí pevné obrysy a mizí do snů.......ztrácejí se, navždy ukryty ve vzpomínce
01.09.2007 14:34:00 | Lucie Teru