Myšlenky z mráčků

Tolik myšlenek a pocitů...

Tolik zmatku a prázdnoty...

Obláčky,
nachové polštářky
unaveně přikyvují
a odnáší na svých bedrech další den.

Život na jezdících schodech
stoupá výš,
snad k těm obláčkům,
i JÁ bych jim chtěl být blíž.

A nyní? Dvě oční žárovky,
zajišťujíc spojení se světem,
poblikávají Morseovou abecedou
slůvka JDI SPÁT...
.
Nezbývá než poslechnout,
přeci ráno moudřejší chleba pečeného z večera.