Postavit se na kopec
a křičet z plných plic
Do ticha okolního světa
který mi neříká zhola nic
Nechat vítr hrát si
s vlasy okolo mé tváře
Cítit volnost a svobodu
v noci hledět do polární záře
Roztaženými pažemi
chytat štěstí za dalekými věžemi
létat s fantaziemi - jen tak
nezávisle na ostatních
tu svobodně stát
a sténat
Udělat pár kroků
a rozběhnout se
Vyskočit ze stínu ledového deště
a pomalu stékat
po svahu toho mého vykřičeného kopce
zase jedna úžasná. (až budu na kopci
za domem
kam nesmím
vzpomenu
na křik tvůj
i křik
toho
vykřičeného
kopce)
09.09.2007 21:23:00 | její alter ego