černá hlína
černá hlína
Budím se sama,
do nového dne,
a však volám tě zpět,
můj sne.
Přála bych si usnout,
vidět tvé oči,
svět se semnou točí.
Proč nejsi tu semnou,
nedržím tvé dlaně,
ráda vzpomínám na ně.
Hladili mé tělo,
a mé vlasy,
volám tě kde jsi.
Ten sen se nevrátí,
já vím,
samou láskou,
k tobě churavím.
Umírám steskem,
za tebou,
místo mě teď,
objímá tě černá hlína.
Zdobí tě věnce,
barevné květy,
kéž by jsi slyšel,
mé věty.
Já pláči za tebou,
neboť teď místo mě,
objímá tě černá hlína.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Ájo,já vím,jak vzpomínky bolí,ale mrtvého už neoživíš,tak se už netrap!Kdybys tenkrát jela s ním,třeba už si tu s nikým nepíšeš!Snaž se žít a smát se!I on by si to jistě přál,vždyť takovou Tě měl rád!
To ně se taky moc líbila dcerka matčiny kolegyně a utopila se na Lipně,když byla s kamarády v lodičce a vlny je zvrhly!Ostatní se zachránili,ale ji nenašli,šla rychle ke dnu!
11.09.2007 10:14:00 | Kozoroh 1
