*
Azurové oči s odleskem
laciných snů
které dokáží ztrácet čas
v prostopášném snění a realitě
k nezaplacení
rozetři jemnými polštářky ticho
i všednost budoucích dní
ba i měj svůj vlastní svět
kde bohatství není určeno penězi
ani jinými zkaženými věcmi
tohoto světa
vést svou mysl stále vpřed
a klidně být sobecký a mít jen pro sebe
pro sebe
gerberu či jinou květinu
která neuvadá v zimě či jiným ročním obdobím
je vlastně zázrak nebo li věrnost
"kdo pochopí kdo jsem já či co Vám chci říct"
nebo mám chápat kdo jste Vy
a možná jsme to přeci jenom My
My všichni – jeden jediný celek
věříme
bojíme se
nových i starých věcí
každičký z Vás tady dokáže zraňovat
bít se za pravdu dokonalého štěstí
tak kdo jste Vy
a kdo jsem vlastně já
*
věnováno Gimlymu
Neříkal to Parmenides - že jsme všichni jeden celek? Ti to zjistím;) Jo a jinak chci zpět svou bílou zvadlou lilii..:)
28.09.2007 21:34:00 | Rádoby zoufalá
Hluboká báseň, ale u tebe nic neobvyklého... =)... otázka je položená, kdo jsme my, ne kdo jsem já... já jsem jen kolečko v soukolí společnosti, které občas potřebuje promazat, aby nevrzalo a my jsme společnost, ve které to jenom vrže, nic víc... toť můj zjednodušený názor...
22.09.2007 23:44:00 | Miro Sparkus
no jelikož už pár dnů nejedou interky, máme ťipec:-) nemáš mail?
19.09.2007 12:25:00 | Gabrielle Taroka
...v dětství jsem se bál starých věcí,
teď je miluji a bojím se těch nových...
***
Jiří senior
15.09.2007 07:18:00 | j.c.
Velmi hluboká báseň, až se tají dech... je v ní noc i den každého z nás... a kdo to rozlouskne? ... když cestičky našich duší jsou tolik plné křižovatek a jiných stupňů vnímání...
11.09.2007 18:14:00 | Levandule
..hmm je to možné.. ale vím ještě o někom kdo se ptal …. Ale ten si dokázal odpovědět.. :)
11.09.2007 17:51:00 | Najlin
..a tak se stále hledám, abych vždy našel to co jiní ztrácejí...
...hezký...
11.09.2007 15:47:00 | Mácha