Slyšíte taky všichni ty hlasy?
Já hrůzou rvu si z hlavy vlasy
Slyším jich stále více, více
Sedím a poslouchám nevěříce
Jeden přes druhý v mysli splynou
A to bylo ticho ještě před vteřinou
Kterému uvěřit? Tak to chci vědět
Mám-li jít bojovat neb jen tu sedět?
Každý hlas něco jiného říká
Jeden jak lev druhý si v koutě vzlyká
Která pak volba je tou pravou?
A která z nich jest mou popravou?
Nevím a možná to ni nechci vědět
Budu ještě chvíli přemýšlet
A nakonec nebudu řvát a ani sedět
Jedno rozcestí rozhodneš a záhy stojíš na jiném. O tom je život. Hezky napsané :-)
29.09.2007 11:27:00 | Lorraine
takže. takže super. čte se to krásně! a žádný klišé, nijak nepřirozený. va bene, signor.
26.09.2007 17:52:00 | žároffka
ach to je tak.... myslím že se ti to povedlo. nenucené, dobré rýmy, dobré téma...
21.09.2007 21:36:00 | Já Esther Ruth