Jsem mocný Rarach,
s tváří havrana,
jde ze mě strach,
budeš má loutka oddaná.
Sedím ti na rameni,
a našeptávám zlo,
jen čekej znamení,
a nepadej do mdlob.
Mám své úmysly,
a nebudou se ti líbit,
tak dobře promysly,
co chceš mi slíbit.
No tak to řekni!
Vyslov ta slova,
dobra se zřekni,
a já vzkřísím tě znova.
Budeš žít navěky,
ale jsi v mé moci,
znáš kousek pravdy,
ted staneš se stvořením noci.
Nepotlačuj slzy,
nech je volně plynout,
já přijdu už brzy,
s temnotou můžeš splynout.
Už jsem tady,
pojď musíme jít,
pryč od lidské zrady,
výkřik nech znít.
Odcházíme do tmy noci.
Nechte nás snít.
Docela povedené, nicméně, asi bych se pokusila to zkrátit, neboť vidím, že máš hodně slok ve kterých toho moc není, a tak by se to možná dalo zdrcnout dohromady. Ale jinak základ se mi líbí, a časem se to vykrystalizuje, podle mého názoru.
21.09.2007 21:15:00 | Já Esther Ruth