Dívenka maličká
Dívenka maličká
Anotace: Taky jsem taková byla. Měla jsem obrovskej kyblík s křídama, byly růžový, modrý, žlutý a bílý a malovala jsem na zdi, zem.. jenže mě lidi úsměvy neposílali..
V podzimním slunku,
s listy si pohrává,
dívenka maličká.
Má ráda chodníky
a barevné křídy,
kreslí si obrázky,
jen bílé spáry jí brání,
proměnit cihly
ve vzdušné zámky.
Lidé jí vídají
všichni moc rádi,
úsměvy věnují,
vydrží však jen chvíli.
Holčička zmizí z dohledu,
vrátí se starosti,
z nádherných úsměvů,
jsou už jen vrásky.
Pohled stočený,
vidí jen špičky bot,
najednou však..
růžový úsměv věnovaný z lásky..
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Člověk se během svých prvních dvaceti let dokáže hodně změnit...
26.09.2007 15:46:00 | Chancer
...k této básničce se ani moc komentovat nedá ...
...pointa mne však vyvedla z míry …trochu mi uniká smysl poslední věty …ale to pro samotnou báseň nemá význam …osobně bych to nechal nedokončené aby si každý dosadil to své …
…někdy jsou lidé vážně moc zabráni do svých starostí ,že nevidí to pěkné kolem …škoda …
...co se týče hudebního vkusu máš u mne plus :) ...
26.09.2007 00:28:00 | WhiteSkull
