Stín

Anotace: Inspirováno skutečným zážitkem. Ke každému člověku patří i jeho Stín. Někdy o něm ani neví - Stín dříme v podvědomí. Často nás překvapí, co jsme zač. Je těžké přijmout sám sebe.A přijmout i svůj Stín je ještě těžší.Zbaví nás to iluzí, ale přinese pokoj.

Noc, tma, displej svítil,
na zdi můj stín chytil.
A já se černá viděla,
černá – a ne setmělá...

Silueta tam stála,
drze do očí se smála.
To ona můj klid vzala
- jsem tak ubohá a malá...

Je snad varování,
to její vyčkávání ?
Odpověď radno znát
- lépe je utíkat.

Obě tady, každá tam,
sežrat od ní se nenechám.
Ten stín je cizí, není můj,
ubráním se mu, stůj co stůj !

Že vzešla ze mě, já to jsem,
natáhnu dlaně za hlasem.
Dotekem se poznávám,
a stín do sebe nasávám.

Žádná tam a obě tady,
zapomenu na výhrady.
Proč se sama sobě bránit,
lépe druhé JÁ si najít.