Vzduch radovánek bláhově čistý.
Povětří milování plné melancholických vzpomínek.
Ovzduší věrnosti najivně sebejistý.
Hurikán nezčetných pusinek.
Prostořeká poutnička, krutovládcem vedená,
chtíčem odpuštění na nitce visí,
v nepřeberném množství životního optimismu,
někde na dně marnosti mizí...
Na povel se do prázdna zapomění uzavřít.
Na povel se zocelit.
Na oko se do jiněho světa převtělit.
Na oko se " otevřít "
Pekne jsi basen napsala... ano od narozeni zijeme na povel, samy spech a v popredi je jenom prace... svet je poblazneny...
11.10.2007 08:14:00 | carodejka