Černé pouzdro rozbité kytary
Černé pouzdro rozbité kytary
Kráčím
Vstříc
Zavřeným branám otevřených náručí.
*při čekání, kdo příště (zase) poručí*
Letmé doteky sevřených dlaní
*horoucí krev*
a
Sladké
rozjímaní…
Zářící tma
A plastové hřebeny
Bez pointy…
Žiji…si…
Na svůj začerněný úvěr.
Čekaj
Až zazvoní na zvonek
Kterému jsem
*bezohledně-bezcitně-bez…*
utrhla srdce
Já zlá
Táto
Kdybys věděl
Že tvoje jediná
Už dávno není nevinná…
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskPo kouřových ampulkách
Kráčím
Vstříc
Zavřeným branám otevřených náručí.
Máme stejné myšlenky...
18.10.2007 20:59:00 | Kávový Poutník
Líbí se mi zvon bez srdce. Taky už nějak tak nezní, a ty se pořád marně snažíš zjistit *proč* :)
17.10.2007 20:00:00 | prostě Zuzana
Oooo... dnes nemám slova, promiň.
17.10.2007 19:14:00 | Já Esther Ruth
hluboká, procítěná, krásná ... děkuji, za možnost ji znát
17.10.2007 17:50:00 | kjetilka
oh...Zuzko...
Posledni verse jsou opravdu uzasne...Jedina...Nevinna:}
17.10.2007 08:33:00 | Me and you and all the others
kdo jsi bez viny, hoď kamenem
16.10.2007 22:01:00 | blue
Občas se mi zdá, že též žiji....na černé úvěry....a poslední verše jsou krásným povzdechnutím...líbí se mi ale celá básnička:-)
16.10.2007 20:31:00 | Veru