Pod rozpadlým domem

Pod rozpadlým domem

Anotace: :(

S výdechem svým,
já ztratil jsem sil,
nad zbořenou zdí,
kde stín se můj svil.
A v žáru slunce,
které za noc zapadá,
přichází smutná
a těžká nálada.
Jen hřích můj tu srčí,
jen doteky rtů trnů,
mou lásku mi ničí,
snad touhou tu zhynu.
Nad temništěm touhy,
chce se mi řvát,
slzy jak kroupy,
z očí jdeš krást.
Neznám já pocit,
že byl jsem kdy šťasten,
osud mě moří,
tak píši tu básně.
V plynulých slovech,
rozpouštím smutek,
na ostří hrotech,
zkouším tu utéct.
Nehledím vpravo,
nehledím vlevo,
nehledám právo,
už bylo zatraceno.
Nesměj se bože,
že žiju jak žiju,
že slova jsou nože
a žluč v kávě piju.
Nadměrným hlukem,
vytržen jsem byl,
stal jsem se klukem,
co ztratil svůj cíl.
Nad krajinou se vznáší,
hejno černých vran,
co smrt přináší,
v bolesti ran.
Pod rozpadlým domem,
kde našel jsem cíl,
říkám všem sbohem,
jsem rád, že jsem žil.
Autor Ďábel sám, 25.10.2007
Přečteno 267x
Tipy 4
Poslední tipující: mkinka, isisleo
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Připomnělo mi to konkrétní obraz v životě.presne.

20.12.2023 14:39:27 | mkinka

:-)

25.10.2007 23:32:00 | isisleo

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí