NA NÁDRAŽÍ

Anotace: ...skutečnost ve verších ... :-)

Čekal mě před nádražím.
Z dálky vidím, jak se usmívá.
Já nevydržím
a ptám se na co vzpomíná.

Pohledem se do mě zaboří,
jeho rty ke mně hovoří:
„Dívám se na tebe a říkám si - fakt to pravda je?!
Bože tahle žena - moje holka je?!"

Zatím co on mi povídá
já oči na něj upírám.
Hlavou mi myšlenky běží.
„Tenhle chlap....hezký a stále svěží,
to moje Sluníčko je?
Můj milý, má stálá naděje?"

Bere mě za pacenku ....
Splyneme s davem ulice.

....Ti lidé kolem nás neví,
jak silné je naše souznění....

VELICE!!!