stál zády ke mně.
neotočil se.
možná měl tvář, kterou nestálo za to vidět.
nevadilo by mi to.
chtěla jsem mu pohlédnout do očí,
snad se i pousmát..
stát před ním tváří v tvář,
říkat,
že snáší se soumrak.
zpívat,
o slovech plovoucích na hladině ohně.
mluvit o tom, že žhnou.
má slova, že by ho zahřála.
žádný měsí neumí stát zády
na to je příliš kulatý... :-)
a kdyz videt chceš a on se bojí
nesmíš ho nechat bát se... protoze tvá slova by jiste hřát dokázala opravdu :-)
01.11.2007 19:11:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
...to je jedno , že je neznámý , ale přišla jsi jako prvá na to , že i ohen´ má svou hladinu na které se může všechno odvíjet jako v zrcadlech , má to hlubokou mystickou myšlenku a myslím si , že ten neznámý , zas není tak moc neznámý ...Kavec
01.11.2007 19:07:00 | kavec