Blázínci prokřehlí
podzimem.
Hledači
ztracených světů.
Plačky na hrobech
beze jmen,
pod lupou
hledají větu.
Marnotratní dárci emocí,
bílé vrány v síti.
Stříbro slov
sejí za nocí.
Není, co se třpytí.
Spojeni inspirací,
co zaseli,
to sklízí.
Vzájemně.
Už přátelé,
ne cizí...
Hledači ztracených světů, pod lupou hledají větu...k tomu není co dodat, krásné, přesné 1*
05.11.2007 08:10:00 | cevert
Překrásná báseň, opravdu to umíš...teď jsi jistě potěšila nejednoho básníka! ;-) Taže děkujeme...
02.11.2007 16:33:00 | Chancer