Prozatím

Unaven drápy zatínám
do šípku, co jsem utrhl,
s šátkem na očích se dívám,
jak po kolejích jede slunce
bláznivý tanečník na střeše mrakodrapu
řeka se svíjí a polyká listy
nádraží ospalé protíná výkřik

směju se, když se dívám na hvězdy
zavírám šuplík a ztrácím se v mlze
má to snad tak být
prozatím.